Finské prezidentské volby vyhrál proevropský konzervativec Sauli Niinistö. Ve druhém kole voleb získal 62,6 procenta hlasů. Necelý rok poté, co ve finských parlamentních volbách uspěla euroskeptická a nacionalistická strana Praví Finové, která vedla k tvrdší pozici Helsinek v jednání o pomoci Řecku, je tak zvolení proevropského politika pro Evropu dobrou zprávou. Jak si ale všímá deník Helsingin Sanomat, neznamená to konec „podezřívavého přístupu občanů k EU“.
Nový prezident Sauli Niinistö je „vůči finanční pomoci určené zemím eurozóny, které se potýkají s krizí, mnohem rezervovanější, než zbytek jeho vlastní strany“, což by mohlo budoucí jednání uvnitř Unie zkomplikovat.
Třiašedesátiletý Niinistö zastával v letech 1996 až 2003 funkci finského ministra financí. V letech 2007-2011 byl předsedou finského parlamentu a od roku 2002 stojí v čele Evropské lidové strany (EPP). Volební účast dosáhla podle agentury DPA 68,9 procenta. Druhý z uchazečů, liberální ekolog Pekka Haavisto, získal jen 37,4 procenta hlasů.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.