Bývalý polský prezident Aleksander Kwašniewski spolupracoval v letech 1983-1989 s polskou státní bezpečností. Toto tvrzení, uvedené ve zprávě Institutu paměti národa (IPN), zaplnilo dnes titulní stránky polského tisku. Kwašniewski, který byl polským prezidentem v letech 1995 – 2005, se odvolává na lustrační osvědčení vydané soudem roku 2000. Jak poznamenává Gazeta Wyborcz, zpráva nepřináší žádné nové důkazy.
Její autor Piotr Gontarczyk (autor knihy o spolupráci Lecha Wałęsy s komunistickou národní bezpečností) rozhodnutí soudu ale zpochybňuje a trvá na tom, že soud nevzal v úvahu všechny okolnosti a materiály, které jsou dnes k dispozici. Například, obecné tvrzení, že členové komunistické strany (ke kterým Kwaśniewskim patřil) nemohli být přijati jako informátoři tajné policie, se ukázalo nepravdivé. Podle redakčního komentáře GW autor zprávy "předkládá pouze nepřímé důkazy proti Kwašniewskému," a odmítá všechny skutečnosti, které by mohly naznačovat jeho nevinu. Kwašniewski je po Lechu Wałęsovi druhým prezidentem, který byl obviněn ze spolupráce s komunistickou policií.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.