Týden po první demonstraci proti korupci popsané ve spisu nazvaném Gorila se 3. února znovu sešly v ulicích Bratislavy a dalších slovenských měst tisíce lidí. „Náměstí vyháněla Gorilu,“ napsal v titulku sobotního vydání deník SME, který kvůli „pocitu zmaru a absolutní deziluze z vládců“ protesty přirovnal k listopadu 1989. „Tahle deziluze by vás neměla odradit jít 10. března k volbám,“ pronesl během svého proslovu k demonstantům kanadsko-slovenský novinář Tom Nicholson, který se jako první k dokumentu slovenské tajné služby dostal, a usiloval o jeho zveřejnění. Nakonec sepsal knihu, kterou mu soud zakázal vydat.
„Soud zakázal vydat knihu o Gorile na žádost Jaroslava Haščáka“, šéfa Penty, vysvětluje deník SME. Rozhodnutí soudu, který vyhověl žádosti o ochranu osobních práv jednoho z hlavních podezřelých, je podle deníku „šílené“, neboť dokument si každý může volně přečíst na internetu už druhý měsíc. Nicholson je i přes soudní zákaz přesvědčen, že kniha vyjde ještě před parlamentními volbami. „Žaloba je nejlepší možnou reklamou pro knihu,“ tvrdí SME: „Vždyť co je víc vzrušující, než zakázaná literatura?“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.