Řecký premiér Lukas Papadimos uzavřel s lídry hlavních domácích politických stran jakousi „předsmouvu“, v níž se lídři stran Pasok (socialisté), Nová demokracie (pravice) a LAOS (krajní pravice) dohodli na 1,5% snížení veřejných výdajů a snížení minimální mzdy a důchodů. Došlo k tomu před začátkem jednání s Trojkou (MMF, EU, ECB), informuje deník To Ethnos.
Řecký deník, podle kterého to byly právě tyto politické strany, které Řeky „přivedly na pokraj zničení“, smlouvu hodnotí následovně:
„bezpochyby nabízí nástroje ke snížení rizika bankrotu. Jde však o smlouvu, která znamená nutnost velkých a bolestivých obětí ze strany řeckých občanů, zvláště z řad těch ekonomicky nejslabších. To musí mít politické vedení neustále na paměti a snažit se vyvodit ze smlouvy ty nejlepší kroky a vyvarovat se zároveň pomýlení a neúspěchů předchozích pokusů o překonání této krize.“
Jednání mezi Aténami a Trojkou na jedné straně a věřiteli Řecka na straně druhé by měla tento týden pokračovat, s cílem umožnit zemi vyhnout se bankrotu, jehož důsledky jsou nepředvídatelné.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.