Alarmující situaci, jež panuje ve francouzských chudinských čtvrtích, shrnují dvě čísla: vzrůstající míra nezaměstnanosti u mužů ve věku 15 až 24 ( z 36,6 % v roce 2006 na 41,7 % v roce 2008) a třetina populace žijící pod prahem chudoby (908 euro měsíčně). Nezaměstanost na zbytku území dosahuje 12 %. Výroční zpráva Národního ústavu ZUS (pro studium citlivých městských zón) uveřejněná 30. listopadu dále uvádí, že 4,5 milionů osob, které v těchto čtvrtích žijí, se stává obětí celé řady nerovností: sociální, ekonomické, urbánní či školní.
Důvodem je pasivita francouzských politických představitelů, kteří „se zajímají jen o to, co je (…) nebezpečné,“ soudí Le Monde. Od sociálních nepokojů na předměstích uběhly čtyři roky a riziko nové vlny násilí přetrvává. „Cítím, že jsme přešli do stádia sociální revolty,“ znepokojuje se starosta jedné obce pařížského předměstí (…). „Musí to tu vyletět do povětří, aby si nás někdo všimnul?“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.