„Kolem Angely začíná být mrazivo?“ List Süddeutsche Zeitung těmito slovy shrnuje přinejmenším chladné přijetí výkonu, který Angela Merkelová podala na zasedání Evropské rady 30. ledna. Kancléřka sice mohla v rozmezí dvou měsíců a téměř sama vnutit svým evropským partnerům fiskální pakt, nyní ale získala „nálepku zlé komisařky pro rozpočtovou kázeň“ a „vzbuzuje v Evropě obavy z cizí nadvlády“, podotýká Spiegel Online. Vinu na tom nese její návrh vyslat do Atén komisaře pro rozpočet, který by Řeky donutil držet účty na uzdě. „Politický jed“, soudí Spiegel, „přiznání neúspěchu“, přidává se list Tagesspiegel, který plně chápe, proč se to přirovnáními k nacistickému „Gauleiterovi“ v Aténách jen hemží:
Kdyby se jednalo jen o nedostatek historické citlivosti, který Němci hrubě projevují vůči Řekům, šlo by to s trochou diplomatické šikovnosti napravit. To ale není ten případ. Návrh je dokladem toho, že měnové společenství už očividně není žádané. Nyní stojí bohatý proti chudému, silný proti slabému. […] Řekové už mají trojku MMF, EU a ECB a nepotřebují, aby do hry vstupoval další člověk, který jim bude znovu na tabuli přepočítávat účty. Nový balík finanční pomoci, o němž se v současnosti diskutuje, by měl vytvořit rovnováhu mezi reformami a růstem. K tomu je zapotřebí hodně peněz, času a – no ano – také důvěry.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.