Až do dnešních dnů si CIA obstarávala evropské bankovní údaje nelegálním způsobem. Brzy ale „EU Spojeným státům značně zviditelní finanční operace svých občanů,“ píše Spiegel-Online. Tato elektronická verze týdeníku shrnuje praktiky zavedené po atentátech z 11. září 2001. CIA tehdy vyvinula nátlak na americkou pobočku společnosti SWIFT s hlavním sídlem v Belgii, která sdružuje 8 000 bank po celém světě. Tento poskytovatel finančních služeb vyřizuje každodenně několik milionů transakcí, a CIA tak mohla v boji proti terorismu využívat miliony bankovních údajů.
SWIFT rozvinula své agentury v Evropě, aby mohla v roce 2009 zavřít americkou pobočku, a vymanit se tak z vlivu CIA. Jak ale vysvětluje Spiegel-Online, evropští ministři vnitra se ocitli pod takovým nátlakem Spojených států, že chtějí s Washingtonem uzavřít 30. listopadu dohodu. Má se tak stát den před tím, než vstoupí v platnost Lisabonská smlouva umožňující evropským poslancům, kteří z valné většiny nejsou tomuto projektu nakloněni, použít právo veta.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.