Rusko je dnes členství v EU blíže než Ukrajina, která se účastní unijního programu Východní partnerství. Tuto informaci přináší článek na titulní straně listu Polska. V odpovědi na otázku, kterou vznesli polští europoslanci ohledně vízových požadavků pro občany Ukrajiny, Evropská komise vyloučila „v blízké budoucnosti úplnou liberalizaci.“ A to ve chvíli, kdy mají být zrušena víza pro ruské občany cestující do schengenského prostoru na krátkodobý pobyt.
Toto rozhodnutí je jedním z výstupů summitu EU-Rusko, který se konal 18. listopadu. Pobouření polští experti se tážou, proč EU ruší víza pro Srby a nikoliv pro Ukrajince, když program Východního partnerství si klade za cíl uvolnit požadavky na pohyb osob. Polska vysvětluje, že Brusel znervózňuje „trvající politický zmatek na Ukrajině.“ „V trojúhelníku Brusel-Moskva-Kyjev tak došlo ke značnému posunu ve prospěch Moskvy,“ uzavírá nakonec varšavský deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.