V Berlíně hoří automobily každou noc. Letos jich už podle informací listu Frankfurter Rundschau shořelo 267. Bulvární tisk hřímá proti „bídným žhářským anarchistům,“ kteří „terorizují“ majitele vozů luxusních značek, jako Mercedes, BMW a Porsche zaparkovaných v dříve bohémských čtvrtích, jako Friedrichshain, Kreuzberg, Berlin-Mitte a Pankow, kde se dnes zabydluje vyšší střední třída. Policie proti žhářům stále nenalezla správnou strategii.
Podle zpravodajských služeb pochází pravděpodobně z prostředí autonomní levice, která útočí na vnější atributy bohatství nových obyvatel. Těm je kladeno za vinu, že vyhání umělce a studenty, kteří v těchto lidových čtvrtích bydleli předtím, než se proměnily v exkluzivní bydlení. Frankfurter Rundschau poukazuje na příklad z Hamburku, kde si místní umělci na radnici vymohli, že obec vykoupí celou čtvrť ohroženou developerským projektem a společně ji obnoví.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.