Bývalý předseda Evropské komise Jacques Santer byl v pondělí 23. ledna jmenován do čela správní rady Speciálního investičního nástroje (SPIV), který by měl navýšit kapacitu záchranného fondu pro eurozónu (EFSF). Jak připomíná Daily Telegraph, Santer
stál v čele Komise, která padla v roce 1999 poté, co devastující zpráva o finančních podvodech a protekci vytkla výkonnému tělesu EU vážná pochybení v řízení. […] Následné odstoupení všech 20 členů Komise bylo tehdy označováno za největší krizi v dějinách Evropské unie.
I když byl Santer zproštěn obvinění, že by se na podvodech přímo podílel, sklidil kritiku za „svou neschopnost zavést v Komisi pořádek“, píše londýnský deník.
Na obranu svého rozhodnutí prohlásil předseda euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, že Santer, sám bývalý lucemburský ministerský předseda, „sloužil Evropě i své zemi jak nejlépe mohl“. Avšak podle mínění Martina Callanana, lídra Skupiny evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu,
je jmenovat Santera do funkce šéfa fundraisingu jako dát Drákulovi na starost krevní banku. Santnerovi malí pomocníčci ho vyvlekli z důchodu a sehnali mu další pohodlný job.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.