„Co mobil, to podezření.“ Od roku 2008 nasbírala berlínská policie 4,2 milionu dat o mobilních připojeních, informuje list Tageszeitung. Rekordu bylo dosaženo v rámci honu na žháře luxusních aut v německém hlavním městě. Soud požádal mobilní operátory o informace v celých 410 případech, což umožnilo získat jména a adresy osob nacházejících se v blízkosti zdemolovaného vozidla. „Je tu jen jeden problém – [informace] v žádném z případů nevedly k identifikaci ani jednoho podezřelého,“ píše levicově orientovaný deník.
Aféra vyvolala kritiku berlínské opozice, která se skládá z levicové strany Die Linke, Strany zelených a Pirátské strany. Ty společně kritizují naprostou nepřiměřenost těchto metod. Koalice sociálních demokratů s křesťanskými demokraty naopak policii podporuje a tvrdí, že „k nalezení žhářů je nutné zmobilizovat veškeré veřejné prostředky.“ Počínaje druhou polovinou prvního desetiletí nového století v Berlíně shoří každoročně 400 až 760 aut.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.