Byla válka v Iráku legální či nikoliv? Tak zní hlavní otázka, která se honí hlavou siru Johnu Chilcotovi, který 24. listopadu zahájil vyšetřování britského rozhodnutí připojit se k Američany vedené invazi do Iráku v roce 2003. Podle článku z titulní strany listu Guardian jde taková analýza nad rámec kompetence vyšetřovatelů.
Vysoce postavené osobnosti ze soudního prostředí zpochybňují upřímnost prohlášení sira Johna, že klíčovým tématem bude „legalita války“. Mnoho z nich se domnívá, že „válka znamenala vážné porušení mezinárodního práva“ Také se jim zdá podezřelé, že v komisi nezasedne „jediný soudce či právník.“ Londýnský deník se ptá, co stojí za „ochotou vlády zabývat se tím, zda (sama) jednala ilegálně.“ Otázka, zda by „legální“ válka ospravedlnila násilnou smrt civilistů, jejichž počet se do dnešního dne odhaduje na 100 000, zůstává nezodpovězena.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.