Pražané, kteří přišli položit svíčku na památku sametové revoluce si změny asi ani nevšimli. Přesto se bronzová památní deska v podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě svérázně změnila. Pár dní po oslavách 20. výročí sametové revoluce vložil výtvarník Roman Týc, člen skupiny Ztohoven, tento důležitý okamžik českých dějin do širšího historického kontextu. K prstové symbolice vítězství přidal další gesta: z jedné strany hajlující ruce jako symbol německé okupace a z druhé strany vztyčené prostředníčky jako interpretaci nedávných oslav dvaceti let demokracie. Dodělávku pomníku pak pojmenoval "Není co slavit".
Foto: Robert Zlatohlávek a Karel Šanda, Tyden.cz
Svůj záměr vysvětlil výtvarník v časopise Týden: "Češi hajlovali tenkrát, konec konců dělají to (někteří) i dnes, vítězná viktorka po letech možná zase až tak vítězná není, prostředníček neváhal vztyčit premiér Topolánek a zaštítil se jím veřejně i Karel Gott. To taky o něčem vypovídá." Policie "inovativní dodělávku" druhý den provizorně zakryla utěrkami a následně odstranila. Podle Týdne.cz už "kauzu šetří".
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.