Francoužtí prefekti se chystají diskutovat s občany o národní identitě. Tak se vyvíjí kontroverzní „zásadní debata o národní identitě“, kterou na začátku listopadu zahájil ministr pro imigraci Eric Besson. Za tímto účelem dostali prefekti od vlády dotazník, který jim má diskuzi s občany usnadnit.
Komunistický deník L'Humanité zveřejňuje obsah tohoto dokumentu, který podle něj „vnímá přistěhovalce jako ty, kdo pro Francii představují riziko“. Čtyři z celkových šestnácti kapitol se totiž týkají imigrantů. Deník označuje otázky typu „jak zamezit ilegálním cizincům s nestálými životními podmínkami vedoucími k veřejným nepořádkům (ilegální práce, kriminalita) přístup na naše území?“ nebo „jsou hodnoty národní identity slučitelné s komunitarismem?“ Evropské identitě věnovali autoři dotazníku pouze okrajovou kapitolu, všímá si deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.