Maďarský premiér, který byl pozván 18. ledna do Štrasburku, aby tam zodpověděl otázky evropských poslanců, slíbil, že kontroverzní zákony ve své zemi změní, zároveň ale ignoroval hlubší kritiku ohledně dodržování pravidel demokracie. Orbán „se prosadil proti zarputilcům“, soudí pravicový deník Magyar Hìrlap, který tak označuje europoslance ze skupiny MMF, kteří obdrželi materiál připravený budapešťskou opozicí. […] Premiér odmítl evropský diktát, ale projevil ochotu k dialogu na jakékoliv téma. Jeho evropský tón ale v řadách evropské frakce MMF […], která hovoří hlasem demokracie, ale zákonem je jí měnový fond, nikoho nezajímá.
Levicový deník Népszava hovoří na titulní straně o„dialogu hluchých v Evropském parlamentu. Orbán se podle něj tvářil, jako že nechápe, za co jej Evropa kritizuje. […] Jako obvykle míchal demagogické banality s obranou vlasti."
„Všichni zaujali postoj podle své stranické příslušnosti“, lituje deník, který poukazuje například na podporu, kterou Orbánovi projevil polský premiér Donald Tusk, jenž kritizuje „atmosféru hysterie“, která v Evropském parlamentu v souvislosti s Maďarskem vládne.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.