„Námořní katastrofy ve Středozemním moři,“ hlásá titulek v listu Tageszeitung, který se tak distancuje od mediálního rozruchu, jejž vyvolala nehoda lodi Costa Concordia.
Ve Středozemí dochází k mnoha ztroskotáním, která „se na titulní stranu novin vůbec nedostanou“, připomíná berlínský deník, který na úvodní straně otiskl fotografii lodi, jež se v červnu loňského roku potopila u tuniského ostrova s přibližně 700 libyjskými běženci na palubě.
Deník zveřejňuje seznam „nejhorších námořních katastrof ve Středozemním moři od roku 2006“ a v úvodníku píše:
„Stovky tisíc lidí končí jako anonymní nebožtíci v širém moři nebo na skalnatých plážích. Desítky tisíc běženců končí v rukou sebranky v podobě Evropy zasažené krizí, která pro ně nemá ani místo ani lidskost [...] Mrtví jsou mezi námi, ať už jsou z luxusní výletní lodi, anebo z chatrné bárky.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.