U příležitosti summitu EU-Rusko, který se koná ve Stockholmu, se list Svenska Dagbladet zabývá otázkou švédské zahraniční a obranné politiky: „v reakci na to, že brzy vejde v platnost Lisabonská smlouva, která státům EU ukládá povinnost intervence ve prospěch členského státu, který by byl napaden třetí zemí, změnilo Švédsko svoji politiku. Pokud by se v budoucnu stal terčem ozbrojeného útoku některý z baltských států, zasáhne Stockholm vojensky.“
Tento obrat přichází v momentě, kdy Rusko na Balkáně ukazuje svaly, poznamenává švédský deník. V září tam Moskva provedla nejdůležitější vojenské cvičení za posledních deset let. Scénář: NATO napadlo Rusko. „Tato cvičení ještě nepředstavují hrozbu,“ píše deník, který za zásadní považuje „otázku, jak se bude Rusko chovat v budoucnosti, protože nová generace Rusů je vychovávána v protizápadním duchu.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.