Po celonočním vyjednávání se rakouská vláda 17. listopadu rozhodla zavést s platností od 1. ledna 2010 registrované partnerství mezi osobami stejného pohlaví. „Rovnost, až na starostu,“ hlásá titulek listu Der Standard. Upozorňuje tak na hlavní jablko sváru: homosexuální páry si nebudou moci říct své „ano“ před starostou, ale musí se dostavit na administrativní úřad v místě svého bydliště. Na této odchylce trvali konzervativní křesťanští demokraté. Kromě toho, dodává deník „jsou práva a povinnosti partnerů [zejména z daňového hlediska] víceméně stejné jako u manželských párů.“ Vzhledem k tomu, že si homosexuální páry nemohou osvojit dítě ani využít možnosti mimotělního oplodnění a jejich rozluka je jednodušší, ministr spravedlnosti ujišťuje, že se nejedná o „betaverzi manželství“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.