„,Zlaté pravidlo' nebude v ústavách členských států povinné,“ píše Público. Podle portugalského deníku bude od myšlenky vynucování principu vyrovnaných rozpočtů v ústavách členských států v nejbližší době upuštěno, „i když Německo s tím ještě není zcela srozuměno“.
Navzdory záměrům Berlína řada států – jako Irsko, Dánsko či Francie – upozorňuje na právní obtíže spojené se změnou ústavy, což by ztížilo ratifikaci nového paktu stability EU. Podle nového návrhu smlouvy, o níž 12. ledna v Bruselu jednali zástupci členských států, bude mít každé země právo sama rozhodnout o svém postupu.
Nová pravidla by měla začít platit 1. ledna 2013. Státy eurozóny se nebudou jen muset zbavit stávajících rozpočtových deficitů, ale rovněž zajistit jejich vyrovnanost.
Jsme „blíže evropskému konsenzu“, píše Público ve svém úvodníku a dodává, že novou smlouvu by do konce ledna měly schválit všechny členské státy kromě Velké Británie:
„Věci se nebudou mít přesně tak, jak chtěli Němci. Ve snaze dosáhnout hlavního cíle, kterým je podepsání nové dohody o rozpočtu v co nejkratší možné době, došlo na ústupky. Cestovní mapa k německému plánu na boj s krizí v eurozóně vyžaduje rychlost a tato nová pravidla budou začleněna do běžné legislativy členských států.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.