„Generálové jsou zločinci,“ píše v titulku list Polska The Times den poté, co varšavský soud shledal strůjce stanného práva, které v Polsku platilo v letech 1981 až 1983, vinným ze „zločinu komunismu“.
Rozsudek má dnes spíše symbolický význam: ze čtyř obžalovaných pouze generál Czesław Kiszczak dostal dvouletý trest, který byl kvůli jeho vysokému věku (86 let) odložen. Jeho nadřízený generál Wojciech Jaruzelski a bývalý ministr obrany generál Florian Siwicki se soudního řízení neúčastnili ze zdravotních důvodů. Siwického náměstek generál Tadeusz Tuczapski během procesu zemřel.
Trvalo třicet let, než bylo „dějinné spravedlnosti učiněno zadost“, píše deník Polska The Times, který si všímá, že soud zamítl argument generála Jaruzelského, že vyhlášení stanného práva bylo nutností, která zabránila „nevyhnutelné“ invazi jednotek Varšavské smlouvy.
Odkaz stanného práva, které stálo desítku lidských životů a vedlo k internaci zhruba 10 000 osob do pracovních táborů, byl dlouhou dobu jablkem sváru mezi polskými politickými stranami. Podle listu Gazeta Wyborcza „během posledních dvou desetiletí představoval účinný nástroj v rámci politických bojů.“
„Nikdo se na to nechtěl dívat chladnokrevně, vědecky. ... [Zákon] byl využit spíše k roznícení politické hysterie než k pochopení historie.“ Naopak konzervativní deník Rzeczpospolita verdikt soudu přivítal s tím, že v něm „šlo především o veškeré dějinné lekce, které čekají příští pokolení“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.