„Jeden Evropan ze dvou souhlasí s tvrzením, že ‘v Evropě je příliš mnoho přistěhovalců’ a že ‘islám je náboženstvím netolerance’. 43% považuje homosexualitu za nemorální. Téměř třetina pak vychází z principu, že ‘existuje určitá přirozená hierarchie mezi bílou a černou rasou’ a čtvrtina, že ‘Židé mají příliš velký vliv’.“
Deník Tageszeitung tak shrnuje „Heitmeyerovu studii o řízeném nepřátelství vůči skupinám“, kterou vypracovala Univerzita v Bielefeldu. V rámci studie bylo ve Velké Británii, Německu, Francii, Nizozemí, Itálii, Portugalsku, Polsku a Maďarsku tázáno 8 000 osob. Její teze spočívá v tom, že ten, kdo je náchylný k jednomu předsudku, je často i k jinému. Sklony k různým předsudkům se v jednotlivých zemích liší. Jedna skupina však vzbuzuje nepřátelství všude: muslimové, „nepřátelé minulých století,“ komentuje berlínský deník, podle kterého „Evropa musí bojovat proti tomuto předsudku stejně jako proti antisemitismu.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.