„Kanonizace SS“, hlásá Tageszeitung (TAZ) a na titulní straně zveřejňuje fotografii vůdce nacistické organizace Heinricha Himmlera pořízenou v době jeho návštěvy dobrovolných příslušníků SS v Estonsku v říjnu roku 1943. Berlínský deník tímto odkazuje k návrhu zákona, který by chtěl estonský ministr obrany předložit ke schválení letos v březnu. Nový zákon uděluje status „bojovníka za svobodu“ všem těm, kdo se během druhé světové války účastnili boje proti Sovětskému svazu, to znamená i členům jednotek SS v Estonsku. V roce 2006 a 2010 pokusy o prosazení zákona ztroskotaly, tentokrát se ale „zřejmě podařilo zajistit většinu“, píše TAZ. Ruské velvyslanectví v Tallinnu označilo návrh zákona za „rouhačský“. Němečtí Zelení pak kritizují „aposteriorní obhajobu hrůzností spáchaných Hitlerovými poskoky v Sovětském svazu“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.