Nizozemská vláda se domnívá, že našla „zbraň proti příšerným zácpám,“ informuje list De Volkskrant. Návrh zákona počítá s vytvořením daně za každý ujetý kilometr. Daň se bude od roku 2012 postupně zvyšovat, tak aby v roce 2018 dosáhla 6,7 eurocentů. V každém voze bude nainstalovaný GPS přijímač, který bude zaznamenávat polohu, čas a počet ujetých kilometrů. Ministr dopravy Camiel Eurlings prohlašuje, že toto opatření umožní „v roce 2020 dosáhnout stejné velikosti dopravní zácpy, jako v roce 1992.“
Vláda navíc počítá do roku 2020 se snížením emisí o 3 miliony tun CO2 a se 7% snížením počtu obětí silničních nehod. Amsterodamský deník dodává, že se řidiči nebudou muset obávat o své soukromí: úřad, který bude data z GPS získávat „se dozví jen počet kilometrů a náklady, které to představuje,“ nikoliv však místo, ve kterém se budou řidiči nacházet.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.