Měsíc před začátkem konference o klimatických změnách v Kodani (COP15) se Evropská unie blíží cílům stanoveným v Kjótském protokolu na rok 2012, především díky snahám pěti z patnácti členských zemí, které v té době (1992) podepsaly dohodu o snížení emisí CO2, píše De Volkskrant.
Podle posledních údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) bude průměrný pokles emisí mezi lety 2008-2012 dosahovat v evropské patnáctce v porovnání s rokem 1990 11,5 %, zatímco Kjótský protokol stanovil 8 %. Nenechme se ale mýlit: nizozemský deník totiž zároveň uvádí, že skutečné emise by měly poklesnout jen o 6,9 %. Zbytek tvoří „vychytralé“ investice do projektů trvale udržitelné energie v jiných zemích (2,2 %), směňování emisních povolenek v rámci EU (1,4 %) a sázení stromů (1 %).
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.