„Milion se jich nevrátí," varuje dnes na titulní straně časopis Tygodnik Powszechny, který cituje údaje britského Centrálního statistického úřadu, podle kterých se přibližně 1.1 milionu Poláků rozhodlo pro život v zahraničí. Podle studie jich polovina žije mimo Polsko déle než rok a vrátit domů se nehodlá.
„Mýtus dočasnosti polské emigrace po vstupu do EU nyní můžeme považovat za překonaný. Poslední sčítání lidu potvrdilo, že se jedná o největší populační ztrátu v poválečné historii,“ komentuje údaje Krystyna Iglická, demografka z varšavského Centra pro mezinárodní vztahy.
Podle katolického týdeníku to znamená, že polská migrační politika a kampaně, které se snaží lákat emigranty k návratu, zcela selhaly. „Jde o únik populace i pracovní síly a za dvacet let budeme nejstarší společností v EU, k čemuž masová emigrace podstatnou mírou přispěje,“ lituje Iglická.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.