„Jaderná energie – 10 miliard k zaručení maximální bezpečnosti,“ píše na titulní straně deník Figaro. Rozsudek francouzského Úřadu pro jadernou bezpečnost (ASN) zní: „Francouzské elektrárny nevykazují problémy, jisté úpravy jsou však nutné.“ ASN nepožaduje „okamžité zastavení provozu“ žádného z 58 francouzských reaktorů, avšak „co nejrychlejší zvýšení ,robustnosti’ zařízení“ vůči „extrémním situacím“, píše francouzský deník. „Cílem je lepší ochrana reaktorů proti ,nahromadění výjimečných přírodních jevů’ či ,dlouhodobé ztrátě’ zdrojů elektřiny či chlazení,“ vysvětluje dále deník.
Provozovatelé největšího jaderného parku v Evropě mají do 30. června předložit ASN návrhy na zlepšení v oblastech krizového řízení, komunikace či ochrany generátorů a dodávek vody, vysvětluje list Le Monde. ASN požaduje i vytvoření „jaderné skupiny rychlého nasazení“ – tedy záchranného mechanismu, který by umožňoval vysílat týmy a vybavení na místo havárie do 24 hodin. Ten by měl být vytvořen do konce roku 2014, dodává deník.
Náklady na tyto úpravy, které byly před havárií v japonské Fukušimě před deseti měsíci odhadovány na 40 miliard eur, byly nyní revidovány francouzským dodavatelem elektřiny, společností EDF, na 50 miliard.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.