Zatím jsou to jen dohady. Přesto se debata o přímé evropské dani dostala až na titulní stranu Die Presse. Evropská komise, unavená každoročním bojem s členskými státy, stavějícími se k placení příspěvků vlažně, a tlačená koalicí „čistých přispěvatelů“ (Německo, Rakousko a Holandsko), se hodlá emancipovat a zavést vlastní daně. Podle vídeňského deníku by debata podobná „Lochneské příšeře, která se každoročně vynoří v bruselském rybníku, aby zmizela stejně rychle, jako se předtím objevila,“ mohla tentokrát trvat déle. Vzhledem k oslabení ekonomik způsobenému finanční krizí „by mohla zadluženost sedmadvacítky dosáhnout 100 % evropského HDP,“ varuje Evropská komise. V reakci na tuto situaci musí Unie buď snížit rozpočet (aktuálně o 116 miliard euro), nebo vybírat vlastní daně. V tom případě uvažuje Komise o třech možných zdrojích: dani z finančních transakcí, dani z přidané hodnoty a dani z pohonných hmot.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu. 