„Brusel proti internetové paměti,“ zní dnešní titulek deníku Půblico, který ohlašuje, že Evropská komise provede v únoru revizi směrnice z roku 1995 o právu na ochranu soukromých údajů. První verze nové směrnice, ke které deník získal přístup, „obsahuje celou jednu kapitolu věnovanou právu na zapomnění.“ Půblico dodává, že „firmy se nových norem obávají (...) ze stejného důvodu, který se netýká pouze práva na zapomnění, ale ekonomického potenciálu". Deník cituje příklad sociální sítě Facebook, která před několika dny oznámila změny ve své politice osobních údajů, aby se tak přizpůsobila legislativě platné v Irsku, kde má své hlavní evropské sídlo.
Novela směrnice, která se zaměřuje na smazání dat, které internetový uživatel předtím internetovým službám předal, obsahuje i „právo na svobodu projevu" a „právo přístupu" internetových uživatelů k datům, které společnosti na internetu používají, dále „možnost podat stížnost" či „právo požádat o změnu či smazání" určitých dat. Přesto, jak Público informuje „se odborníci a právníci shodují, že tento právní nástroj může jak chránit právo na soukromý život, tak omezovat svobodu projevu na síti." Pokuty pro firmy, které nové normy nebudou respektovat, by mohly dosáhnout 5 % jejich obratu, píše Público.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.