Nepodařilo se to globálnímu hospodářskému propadu a zdá se, že ani vyhlídka hrozící ekologické katastrofy nepřiměje mocné tohoto světa dát konečně hlavy dohromady. V roce, kdy očekávání nenaplnila globální setkání typu G7 a G20, to vypadá, že je k neúspěchu odsouzena i prosincová Kodaňská konference o klimatu.
List the Independent na své titulní straně informuje, že ve chvíli, kdy se země jako Spojené státy, Kanada a Rusko zdráhají zavázat ke snižování emisí a financování pomoci rozvojovým zemím, se ústy svých vrcholných představitelů rozhodla zařadit zpátečku i Británie s argumentem, „že na podepsání právně závazné smlouvě o klimatických změnách už není naděje.“ „Postoje největších velmocí jsou natolik odlišné, že bude zapotřebí další rok, nebo možná i více,“ píše londýnský deník. To vše přichází po čtyřiadvaceti měsících, během kterých 10 000 úředníků ze 192 zemí pracovalo na tom, aby Kodaň proběhla v termínu.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.