„Každý občan má právo na internet“, hlásá titulek listu De Standaard. Deník se tak odvolává na dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně „telekomunikačního balíčku“, který europoslanci předtím blokovali. Poskytovatel připojení na internet (Internet service provider, ISP) tak v souladu s Evropskou úmluva o ochraně lidských práv (EÚLP) nebude moci odpojit své klienty, kteří porušili autorská práva, bez soudního řízení.
Deník vysvětluje, že Evropská unie „tak uznala, že internet je základním prostředkem pro uplatňování lidských práv, jako přístup k informacím a svobodě vyjadřování“ a to „navzdory intenzivnímu lobování ze strany hudebního a filmového průmyslu.“ Až do dnešní doby totiž mohl umělec, který se domníval, že jeho autorské právo narušil uživatel internetu, požádat poskytovatele připojení o odpojení jeho služby. De Standaard dodává, „že od tohoto pravidla je možné se odchýlit pouze v těch nejvážnějších případech, jako dětská pornografie či terorismus.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.