Švédsko a Finsko vyslovily 5. listopadu souhlas s tím, že plynovod North Stream bude vést podél jejich pobřeží. Tím zmizely poslední překážky pro tento projekt, který v roce 2002 společně zahájily Rusko a Německo. Zatímco polský a pobaltský tisk se obává důsledků, které to může mít pro jejich energetickou bezpečnost, švédský deník Dagens Nyheter na své titulní stránce rozebírá obavy obyvatel ostrova Gotland, který je v plánech projektantů North Streamu zakreslen. Ve svém editorialu pak deník připomíná, že Evropa odebírá z Ruska čtvrtinu svého plynu, a že vůči Moskvě „je zapotřebí mít společnou evropskou energetickou politiku.“ „Autoritářské směřování Moskvy je bezpochyby problémem bezpečnostní politiky. Ale vnitřní rozdělení uvnitř EU je jím rovněž,“ domnívá se Dagens Nyheter.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.