„Pochyby o výstavbě Borselle II sílí,“ píše v titulku deník NRC Handelsblad, o rozhodnutí odložit výstavbu druhé nizozemské jaderné elektrárny, kterou měla realizovat společností Delta. Důvodem je zejména nejistota ohledně účasti dvou partnerů, německé společnosti RWE a francouzské EDF. Bez nich bude Delta jen těžko schopna sama unést náklady na stavbu, které se odhadují na 4,5 miliardu eur.
Ve svém redakčním komentáři NRC žádá vládu, aby nalezla „jiné způsoby, jak dosáhnout potřebné diverzifikace zdrojů energie, a to samozřejmě pokud možno v rámci evropské spolupráce. […] Je těžké si představit, že by se tak mohlo stát způsobem, který je k životnímu prostředí příznivý a přitom se obejde bez jaderné energie.“ Otevřený dopis 69 vysokoškolských profesorů naopak hovoří proti elektrárně, která je podle nich „zbytečná, drahá, nerentabilní a neudržitelná.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.