Maďarský zákon o médiích je protiústavní. Ústavní soud 19. prosince „zrušil hned několik článků zákona, mimo jiné i ten, který novinářům ukládá povinnost prozrazovat své zdroje, a článek, který zmocňuje nový mediální úřad k regulaci obsahu tištěných i internetových médií za účelem zajištění ,vyváženého zpravodajství’“, informuje dnes pařížský list Les Echos. Zákonu o médiích, který vstoupil v platnost 1. ledna tohoto roku, se již dostalo kritiky ze strany EU, OBSE i OSN.
Je však tento „poslední záchvěv právního státu“ skutečně ránou „autokratické vládě Viktora Orbána?“ ptá se list Süddeutsche Zeitung. Není totiž jisté, že rozhodnutí bude mít důsledky. Od 1. ledna začne platit nová maďarská ústava, která snižuje kompetence Ústavního soudu a umožňuje jmenování soudců z řad členů Orbánovy strany. „Není mnoho pochyb, že současný rozsudek bude možné obejít,“ obává se mnichovský deník. Den po rozsudku navíc maďarská Mediální rada, tedy orgán, jehož pravomoci se Ústavní soud právě pokusil zredukovat, odňala frekvenci rozhlasové stanici Klubrádio, která je považována za jediné opoziční rádio v zemi.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.