„EU reviduje trh s oxidem uhličitým, aby zabránil lacinému znečišťování,“ informuje dnes titulek listu El País den poté, co Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí hlasoval o stažení emisních povolenek z trhu. Jak španělský deník připomíná, tato „povolení k znečišťování“ měla být „hlavním nástrojem EU v boji proti globálnímu oteplování“, který Brusel před krizí zdarma rozdával evropských podnikům. Krize však přivodila propad cen povolenek z původně vypočtené ceny 20 až 50 euro na pouhých 6 euro za tunu.
„V Bruselu se nyní hledá možnost, jak na trhu intervenovat a dostat ceny na původní hladinu“, vysvětluje El País. Mluví se o dvou možnostech: zvýšit cíl snížení emisí do roku 2020 ze současných 20 % na 30 % – na čemž se členské státy nemohou zatím shodnout – či drasticky snížit počet povolenek, k čemuž 20. prosince vyzval Evropský parlament. Rozhodnutí vyprovokovalo okamžité dvacetiprocentní zvýšení ceny za tunu CO2, která by mohlo dále vzrůst, jakmile budou do systému obchodu s povolenkami zahrnuty i letecké společnosti, uzavírá El País.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.