„Státy Evropské unie nedokázaly dát dohromady 200 miliard eur pro MMF,“ hlásá titulek EUobserveru poté, co se země eurozóny 19. prosince dohodly uložit 150 miliard eur do zvláštního fondu MMF, který by měl pomoci odrážet útoky na státní dluhopisy a banky. Nicméně ale „nedokázaly dosáhnout kýžené sumy 200 miliard eur pro všechny státy EU, jak si slíbily na summitu 9. prosince,“ uvádí zpravodajský portál se sídlem v Bruselu.
Německo bude největším přispěvatelem, s 41,5 miliardami eur, následuje Francie (31,4 miliard), Španělsko (14,8 miliard) a Nizozemí (13,6 miliard). Země eurozóny, které už dostávají záchrannou pomoc od EU a MMF – Řecko, Irsko a Portugalsko – mezi přispěvateli uvedeny nejsou. Země mimo eurozónu, podporované MMF – Maďarsko, Rumunsko a Lotyšsko – do fondu také nic nepřisypou. Nezúčastní se ani Litva, která se stále ještě zotavuje z finanční krize, ani Bulharsko, které je nejchudší zemí EU.
Británie odmítla do fondu přispět. Podle listu Financial Times britský ministr financí George Osborne řekl svým protějškům z EU, že „Spojené království neposkytne žádné další prostředky pro MMF, pokud to nebude v rámci nějakého širšího mezinárodního úsilí.“ Londýnský deník píše, že –
Osborne také znovu zopakoval postoj vlády Spojeného království, že posláním MMF je chránit ,země – a ne měny‘ a že Británie věří, že k řešení krize by mělo přijmout rozhodnější opatření samo 17 členů eurozóny.
Süddeutsche Zeitung poznamenává, že volání George Osbornea po „širším mezinárodním úsilí“ není příliš pravděpodobné, už vzhledem k tomu, že země G-20 jako Spojené státy se podílet nebudou. V titulku ale oznamuje, že „Polsko a Dánsko přispěchaly na pomoc euru,“ když tyto dva státy mimo eurozónu přidaly ke kompromisním 150 miliardám eur dalších 6 a 5,5 miliard.
Britský odmítavý postoj nicméně „vytváří tlak na další země mimo eurozónu, aby navýšily svůj vklad ve zbývajících 50 miliardách eur, které je ještě potřeba sehnat,“ píše EUobserver. Počítá, že ve fondu stále chybí 24 miliard eur, s možnými příspěvky z Prahy (3,5 miliard eur) a Stockholmu (11 miliard), a poznamenává –
V několika z těchto přispívajících zemích je třeba získat souhlas parlamentu.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.