Stává se ekologie novým evangeliem 21. století? Ve Velké Británii tomu tak být může. Jeden soudce vydal rozhodnutí, že „ekologické postoje si na pracovišti zasluhují stejnou ochranu jako náboženské přesvědčení,“ píše list Independent. Tímto zásadním rozhodnutím se završila soudní pře, kterou vyvolal bývalý manažer realitní společnosti Tim Nicholson, který tvrdil, že v loňském roce dostal výpověď kvůli svému ekologickému smýšlení, jež bylo zdrojem konfliktu mezi ním a výše postavenými manažery ve firmě.
U zaměstnaneckého soudu pak, podle informací londýnského deníku, Nicholson „požádal soud, aby aplikoval zvláštní právní předpis, který chrání práva lidí na zachování náboženských filosofických přesvědčení na pracovišti.“ Rozhodnutí znamená, že pracovníci, kteří jsou postihováni za své pevné postoje o tom, jak by měla společnost řešit snižování uhlíkových emisí či jak nakládat s odpadem, mohou u svého zaměstnavatele nárokovat kompenzaci. „Přesvědčení pana Nicholsona prostupuje celým jeho životem,“ pokračuje Independent. „Už necestuje letadlem, svůj dům upravil tak, aby byl šetrnější k životnímu prostředí, a podle svých slov se obává o budoucnost lidského pokolení.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.