„Století Léviho-Strausse.“ V celostránkovém portrétu vzdává Libération svůj hold zakladateli moderní antropologie, který zemřel 30. října ve věku 100 let. Jako spisovatele a světoznámého vědce ho proslavilo dílo Smutné tropy, publikované v roce 1955, vyprávějící o jeho setkání s brazilskými Indiány. Jeho jméno je spojováno především se strukturalismem, výzkumem „univerzálních struktur“ vládnoucích ve společnostech, ale svými spisy ovlivnil rovněž antropologii, etnologii, filozofii, jazykovědu a psychoanalýzu. Velkým přínosem Léviho-Strausse je podle Libération „popření jakékoliv nadřazenosti jedné kultury nad druhou“. „Jeho odchod pocítí v Harvardu a v Yale, v Brazílii a na všech světových univerzitách,“ sdělil listu Le Figaro jeho spolupracovník z Francouzské akademie Jean d’Ormesson. „Byl možná posledním francouzským intelektuálem tak širokého mezinárodního rozměru.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.