Ústavní soud České republiky rozhodl, že Lisabonská smlouva je v souladu s ústavním pořádkem země a ve stejný den dokument po dlouhých obstrukcích podepsal i český prezident Václav Klaus. A jak informuje dnes britský list Daily Telegraph na své titulní straně i předseda britské Konzervativní strany David Cameron se před kontroverzním textem nakonec potupně pokloní.
„Cameron učinil v roce 2007 pevný slib, že vláda složená z Konzervativců vyvolá o Lisabonu všelidové hlasování,“ připomíná londýnský deník svým čtenářům. Nicméně, vzhledem k tomu, že všech 27 členských států dokument ratifikovalo, Cameron, který se pravděpodobně stane příštím britským premiérem, prudce šlápl na brzdu. Na dnešní tiskové konferenci v Londýně naznačil, že odteď svou politiku změní. „Chceme mít referendum o Lisabonské smlouvě, ale zdá se, že se dostáváme do bodu, kde už smlouva přestane být smlouvou, ale stane se součástí evropského práva,“ uvedl. V Bruselu se nyní šíří spekulace, zda Cameron v rámci svého obratu o 180 stupňů, přehodnotí své spojenectví v Evropském parlamentu s polskými a lotyšskými uskupeními napojenými na krajní pravici.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.