„Evropský parlament vetuje dohodu o rybolovu s Marokem,“ píše v titulku list El País. Europoslanci 14. prosince rozhodli, že neprodlouží smlouvu, která vyprší v únoru 2012 a která umožňuje 119 evropským lodím (z nichž 100 pluje pod španělskou vlajkou) lovit v marockých vodách. Rabat za to dosud ročně inkasoval 36 milionů eur.
Evropská komise chtěla smlouvu prodloužit o jeden rok a mezitím vyjednat nový kompromis. Ale „Západní Sahara a ekologie dohodu pohřbily,“ vysvětluje deník. „Kromě toho Štrasburk vyjadřuje nedůvěru ohledně respektování lidských práv Sahařanů“. Parlament se rozhodl hlasovat na základě zprávy europoslance Carla Haglunda. Zpráva zpochybňuje legálnost dohody, která počítá s rybolovem i u pobřeží Západní Sahary, tedy území anektovaného Marokem, jehož svrchovanost nad tímto teritoriem EU neuznává. Další problematickou otázkou je přínos smlouvy pro saharskou populaci. Finský liberální poslanec rovněž poukazuje na „nadměrné vytěžovaní rybích zdrojů“ a malou efektivitu smlouvy „z hlediska poměru nákladů-výnosů“.
El País upřesňuje, že rozhodnutí „odporuje postoji Evropské komise a členských států“ a vyvolalo nesouhlas španělské vlády. Maroko okamžitě přikázalo evropským lodím opustit jeho teritoriální vody, včetně pobřeží Severní Sahary.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.