„V každé věznici jeden násilný čin denně,“ uvádí titulek v De Morgen. Kromě přeplněnosti zařízení stojí za narůstajícím násilím v belgických věznicích skutečnost, že „je tu více vězňů původem z východních zemí, kteří nedostávají finanční podporu zvenčí a obchodují s drogami a mobilními telefony,“ řekl jeden odborář vlámskému deníku. „Tato situace plodí [zločinecké] bandy,“ a jazykové problémy tento jev ještě posilují. ‚Spořádaní‘ delikventi se navíc pohybují mimo věznice a svůj trest si odpykávají s elektronickými náramky na rukou. „Když vypuknou násilnosti, nemůžeme od dozorců s platem 1 400 euro očekávat, že do nich budou zasahovat a riskovat při tom svůj život,“ poznamenává jeden antverpský právník. Přeplněnost věznic řešila Belgie smlouvou o přesunu vězňů do nizozemské věznice v Tilburgu, kterou s Holandskem podepsala 31. října, uvádí Le Soir.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.