Devátého prosince se lídři EU dohodli na podepsání smlouvy, která by měla spojit jejich ekonomiky. Jen několik dnů poté jsou „francouzsko-německé naděje” pod tlakem. „Několik lídrů zemí EU již varovalo před problémy, které na ně čekají při snahách protlačit pakt s dalekosáhlými důsledky národními parlamenty,“ píše list Financial Times.
Nejméně čtyři země mimo eurozónu se bojí, že smlouva nedostane zelenou. Bude záležet na „přesné formulaci“ obsahu smlouvy, která bude jistě ošemetným právním textem.
„Rozpory se objevují i uvnitř sedmnáctičlenné euroskupiny. Vůdci irské opozice apelovali na premiéra Endu Kennyho, aby v souvislosti s novou smlouvou souhlasil s vyhlášením referenda – jehož výsledek bude téměř jistě negativní. Proevropské opoziční strany v Nizozemsku kritizují vládu premiéra Marka Rutta za to, jak si v jednáních vedla."
První návrh smlouvy by měl být zveřejněn již před svátky. Hlavní ekonomický komentátor Financial Times Martin Wolf však již „unii stability a růstu“ nazval „unií nestability a stagnace“. Tato „orgie rozpočtových restrikcí“, píše Wolf, povede
„v křehčích ekonomikách k dlouhodobým strukturálním krizím. Jednoduše řečeno, jednotná měna se stane symbolem prudkého snižování platů, dluhové deflace a táhnoucích se ekonomických propadů. Může to [společná měna] ustát, ať už by cena za její kolaps byla jakákoliv?“ ptá se Wolf.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.