„Evropa se Sacharovovou cenou snaží napravit si svoji reputaci,“ domnívá se španělský deník El Mundo v den udělování ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení. Tu letos získala pětice aktivistů protestních arabských hnutí. Jen dva z nich si přijedou cenu převzít osobně do Štrasburku: Libyjec Ahmad as-Sanusí, který strávil 31 let v žalářích Muammara Kaddáfího a egyptská aktivistka Asma Mahfúzová z hnutí 6. července. Mezi dalšími laureáty je Syřanka Razan Zaituníová, bojovnice za lidská práva a blogerka, která dnes žije v utajení a její spoluobčan, politický karikaturista Alí Farzat, který se uchýlil do Kuvajtu poté, co byl napaden stoupenci prezidenta Bašára Asada. Pátá cena bude posmrtně udělena Muhammadovi Buazízímu, který svým upálením odstartoval tuniskou revoluci.
„Evropa si celé roky zavírala oči před realitou arabských diktatur,“ a letošní cena „symbolizuje pocit viny“, domnívá se španělský deník. I přesto, že Evropský parlament odsoudil represe syrského státu, „Brusel se zatím neshodl na společné odpovědi proti Asadovi“ a ještě toho „zůstává hodně, co musí EU udělat, aby adekvátně zareagovala na proces demokratizace v arabském světě“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.