Je trestné ve Vlámsku mluvit francouzsky? Úřady v belgickém městě Grimbergen zavedly tzv. “meldpunty” (ohlašovací stanice), kam mohou obyvatele obce přijít a ohlásit každého, kdo ve veřejných prostorách mluvil jinak než nizozemsky. Belgická europoslankyně Frédérique Riesová požádala Evropskou komisi, aby na zavedení takové vyhlášky zareagovala, neboť se domnívá, že jde o “vyzývání k udavačství”, které je v rozporu se Základní listinou práv a svobod a belgickou ústavou, píše belgický deník Le Soir.
"Jazykovou nesmlouvavost vlámských úřadů (Grimbergen zdaleka není jediný) na předměstích Bruselu kritizují zejména někteří frankofonní belgičtí politici. Úřady, které se snaží takovými způsoby bojovat proti vylidňování nizozemských komunit kolem Bruselu, se uchylují k protiústavním praktikám. Článek 30 Ústavy říká, že používání jazyků je dobrovolné, s výjimkou aktů veřejné moci a právních záležitostí.“
Téměř většina poslanců Zemského sněmu ve Flandrách podporuje nařízení, které vydala Marleen Mertensová, grimbergská starostka za křestánské demokraty. Ta v rozhovoru pro Soir tvrdí, že se jedná o zcela normální opatření:
„Když jedu do Valónska, také mluvím při nákupech francouzsky. Ve Flandrách je tomu stejně. Lidé se procvičí nizozemštinu, usnadní jim to se integrovat.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.