V pátek 9. prosince ráno bylo Maďarsko jedinou zemí, která následovala Velkou Británii a odmítla se po jejím vzoru připojit k reformě evropských smluv. Tentýž den odpoledne stálo na straně dohody. Premiér Viktor Orbán zdůvodnil svůj postoj tím, že „o maďarské účasti na dohodě členských států eurozóny bude muset debatovat parlament, protože se jedná o otázku národní suverenity“.
Podle listu Népszabadság je Orbánovo chování v Bruselu motivováno starostmi vnitřní politiky. Na jednu stranu tím, že proevropskou opozici nutí k podpoře evropské dohody, jejímž cílem je posílení rozpočtové disciplíny, „usiluje Orbán o to, aby s ní mohl sdílet odpovědnost za úsporná opatření,“ poznamenává středolevicový deník. Na straně druhé by toho mohl premiér využít, aby se distancoval od krajní pravice, která podporuje vládu v parlamentu, ale nesouhlasí s dohodou.
Pravicový týdeník Heti Válasz tentokrát vládu kritizuje s neobvyklou přísností: „Orbán opakuje chyby předchozích socialistických vlád, kterým je vytýkána nekoherentnost a nekompetentnost.“ Právě nekoherentní postoj podle listu diskredituje kroky vlády, kterou „již nelze brát vážně“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.