V předvečer oslav 20. výročí sametové revoluce udělil prezident Václav Klaus státní vyznamenání, tzv. Medaili za zásluhy, popové hvězdě Karlu Gottovi. "Zaslouží si Gott tu medaili?", ptá se na titulní straně Mladá Fronta DNES, která současně konstatuje, že se zpěvák stal součástí české elity.
Karel Gott dodnes rozděluje veřejnost. Jak poznamenává v komentáři MF DNES Martin Komárek, pro jedny je zlatý slavík „normalizační obludou“, která sloužila komunistickému režimu a svými písněmi, ztělesnujícími "nablískanou prázdnotu", uspával společnost. Pro druhé zůstává sedmdesátiletý Karel Gott "slušný člověk" a hvězda, jejíž talent a popularita překročila hranice i berlínskou zeď. "Jenže udělal něco čím by přesáhl svou uměleckou kariéru?," ptá se Komárek, který prezidentovo gesto kritizuje slovy: "prezident není od toho aby podkuřoval vítězům."
Avšak "ve srovnání s bojkotem Lisabonské smlouvy a příchylnosti k Rusku" vidí týdeník Respekt v udělení metálu Gottovi jen další prezidentův "bezvýznamný naschvál".
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.