Dánsko se účastní „intenzivního boje proti terorismu,“ hlásá titulek listu Jyllands-Posten. Podle FBI a dánských zpravodajských služeb byli v Chicagu zatčeni dva muži napojení na Al Kajdu, kteří chtěli v Aarhusu a Kodani provést útoky na pracoviště deníku, který v roce 2005 zveřejnil kontroverzní karikatury proroka Mohameda. Existoval též alternativní scénář: zabití autora obrázku, který zobrazoval proroka s bombou v turbanu, Kurta Westergaarda a vedoucího kulturní rubriky deníku Flemminga Rose.
„Teror, vyhrožování a zastrašování jsou zbraněmi, kterými se má změnit chování lidí tak, aby jednali, jak chtějí teroristé,“ píše Jyllands-Posten ve svém úvodníku. „Urážlivý fundamentalismus představuje nejhorší hrozbu pro svobodu vyjadřování. Počítá s tím, že ve chvíli, kdy se někdo cítí uražen, disponuje zvláštním právem reagovat násilnou formou. Je na čase říci dost.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.