Nejvyšší soud ve Velké Británii byl požádán, „aby posoudil, kdo může být považován za Žida“, píše britský Guardian. Kauza vznikla v souvislosti se sporem o přijímací kritéria na Jew’s Free School (JFS, Svobodná židovská škola) v londýnském Kentonu. Škola odmítla přijmout dítě s židovskou výchovou kvůli tomu, že jeho matka nebyla židovského původu.
Vzhledem k tomu, že britské zákony o rovnoprávnosti posuzují Židy nejen jako náboženskou menšinu, ale také jako etnickou skupinu, došel odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí k závěru, že se škola JFS aplikací pravidla o ženské dědičné linii dopustila nepřijatelné rasové diskriminace. Guardian poznamenává, že Nejvyšší soud bude muset rovněž rozhodnout, zda by „legislativa na ochranu menšin“ měla být použita na odsouzení židovských tradic, a ptá se, jestli „by nebylo lepší přijímací politiku a otázku víry oddělit, a oddělit tak zákon od náboženství“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.