“EU je mrtvá, ať žije nová unie. Kde jsou Češi?” ptají se Hospodářké noviny v reakci na zásadní evropský summit, který začal 8. prosince. Zpráva je jasná: Německo si prosadilo svou, Velká Británie je připravena vystoupit z Unie, zatímco Česká republika a Švédsko si vyjednaly právo konzultovat rozhodnutí s národními parlamenty, předtím než přistoupí ke smlouvě ustavující rozpočtovou disciplínu, na které se shodlo 23 členských států, píše hospodářský deník.
Vzhledem k současné debatě o evropské integraci v České republice komentátor Martin Ehl poukazuje na riziko, že se většina přikloní k euroskeptickým názorům prezidenta Václava Klause. Země, která je ekonomicky závislá na Německu, by měla mít zájem na tom, zůstat u zdroje informací, domnívá se Ehl.
“Hospodářská realita ale dříve či později donutí české politiky český euroopatrnický postoj přehodnotit (…). Pozice černého pasažéra, který (…) si jen vyzobává, co mu právě vyhovuje, bude potom pro Česko neudržitelná, a buď se ocitne v rostoucí izolaci politické i hospodářské jako Maďarsko (…), nebo snad stihne do odjíždějícího vlaku budoucí evropské prosperity ještě naskočit.”
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.