„Země EU lpí na hraničních kontrolách“ – tak shrnují Financial Times Deutschland pozici většiny členských států vůči návrhu Cecilie Malmstömové omezit právo člena schnengenského prostoru znovu tyto kontroly vůči jinému státu zavézt, tak jak to nedávno udělaly Francie a Dánsko. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti 2. prosince navrhla udělovat toto právo pouze v nouzových případech a po dobu maximálně pěti dní. Nyní členové mohou kontroly zavést na třicet dní, v případě ohrožení národní bezpečnosti.
Podle diplomatických zdrojů, které německý deník cituje, členské země schengenského prostoru s výjimkou České republiky, Itálie a Litvy odmítají myšlenku povinnosti žádat Brusel, aby jim znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích povolil. Požadují naopak více svobody zejména v otázkách příjmu přistěhovalců a chtějí, aby naopak země mohly na jiný stát uvalit povinnost znovu kontroly zavést. To by podle odbornice na imigrační otázky, kterou deník cituje, znamenalo „zpochybnění evropské integrace“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.