Po nedávném výroku ministra pro přistěhovalectví Erica Bessona ve Francii sílí debata o národní identitě. „Je třeba obnovit hrdost být Francouzem,“ prohlásil Besson 25. října. Stalo se tak jen několik dnů poté, co byl silně zkritizován za vyhoštění tří Afghánců charterovým letem zpět do Afghánistánu. „Pétainistická úchylka,“ hlásá na titulní stránce list Humanité, který odmítá samotný koncept národní identity, který údajně „čerpá z podhoubí nejreakčnější pravice.“ „Nejzávažnější ukázkou tohoto poklesku,“ jak píše rozhořčeně komunistický deník, je, že Nicolas Sarkozy velebí národní identitu skrze „vztah Francouzů k jejich půdě.“ To podle deníku připomíná slavný výrok „země nelže“ maršála Pétaina [hlava kolaborantského vichistického režimu ve Francii mezi léty 1940 a 1944). Ale tímto výrokem pravice možná nakonec přispěje k „ ideologickému upřesnění mezi pravicí a levicí,“ doufá Humanité.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.